Otakar JANŮJ
Sgt. RAF - četař čs. letectva ve Velké Británii příslušník 311. československé bombardovací
perutě RAF WOP/AG -letecký radiotelegrafista s kvalifikací leteckého střelce, štábní rotmistr čs. letectva in memoriam
Byl pravděpodobně nejvyšší voják z našich rodáků - měřil 196 cm.
Pochází ze tří sourozenců. Otec Valentýn Janůj, nar. 2. února 1882, zvěroklestič v Rudimově, byl synem Josefa Janůje - zvěroklestiče v Lipníku, a jeho manželky Marianny Chodilové. Matka Marie, nar. 3. října 1886, byla dcerou Jana Chmely, domkaře v Rudimově, a jeho manželky Františky Pastyříkové. Rodiče byli sezdáni 2. května 1911.
Otakar Janůj se narodil 26. října 1912 v Rudimově. (MÚ Slavičín - Kniha narozených) Malý Otík vyrůstal s maminkou, protože tatínek narukoval v r. 1914 do rakousko-uherské armády na ruskou frontu, kde byl zajat. Po dlouhých sedmi letech strávených na Sibiři se vrací přes Vladivostok a Japonsko domů. Po celou dobu byl pro svou rodinu nezvěstný.
Rodiče se z Rudimova odstěhovali nejprve do Jindřichova, posléze do Týna nad Bečvou. Otakar navštěvoval školu v Jindřichově, potom ve Fulneku a poslední rok v Hranicích na Moravě. Zde se ještě tři roky učil obchodním příručím v železářství. Majitelé obchodu zbožím železným byli němečtí židé. Otakar díky jim velmi rychle a snadno zvládl němčinu, měl zřejmě značné jazykové nadání.
Po absolvování základní vojenské služby v Olomouci získal 31. ledna 1938 místo u policejního ředitelství v Brně jako policejní strážník. Jeho práce mu byla velkou zálibou. Mimo ní byl nadšeným sokolem, výborným zejména ve cvičení na nářadí. Rád se také hezky oblékal. Svou vysokou postavou značně vynikal mezi svými kamarády, určitě se děvčatům velmi líbil.
Poslední bydliště před válkou měl na Orlí ulici v Brně Č. 30, kde byl též po okupaci naší vlasti Němci zatčen. Za pomoci dnes už neznámých statečných lidi se mu 20. ledna 1940 podařilo utéci z protektorátu Čechy a Morava na Slovensko. Přes Maďarsko a Jugoslávii se dostává 28. března 1940 do Francie, kde byl začleněn po krátkém pobytu u pěchoty do letecké skupiny. Po pádu Francie přešel do Anglie. Zde byl přijat k RAF - Royal Air Force (Britské královské letectvo) a zařazen do výcviku jako WOP - Wireless Operator (letecký radiotelegrafista, který měl současně kvalifikaci leteckého střelce (AG-Air Gunner). Se svou úctyhodnou výškou musel mít Otakar v bombardovací a střelecké škole značné obtíže. Britské velení v dubnu 1941 oznámilo našemu letectvu, že nebude moci přijímat do výcviku vyšší čs. žáky než pět stop a deset palců tj. 178 cm, neboť dvoumotorové letouny Blackburn Botha, přidělené do kurzu, mají poněkud stísněný vnitřní prostor trupu.
Od čs. výcvikové a náhradní jednotky letectva z Wilmslow přijela 30. dubna 1941 do East Wrethamu, sídla 311. čs. peruti, osmičlenná skupina radiotelegrafistů-střelců, mezi nimi i Sgt. Otakar Janůj, RAF Č. 787846. Nastoupil k tzv. pokročilé sekci - ATF (při 311. Sq.) pod velení F/Lt. Karla Vildomce, do osádky Sgt Karla Hurta, rodáka z Unětic.
Osudným se pro posádku letounu Wellington Mk I. C 33 Č. T 2624 KX, startující dne 23. října 1941 v 11.40 hodin z letiště East Wretham, stal cvičný navigační let-cross country, prováděný nad Irským mořem, Skotskem a Walesem. (M. Pajer:: Ve stínu slávy str: 115, Svět křídel 1992, publikace Č. 11)
Mechanici natankovali letoun 650 gallony, tj. cca 2955 litrů paliva. Doba strávená ve vzduchu byla předběžně propočítána na pět hodin a patnáct minut letu. Palivo mělo vystačit na sedm hodin a třicet minut orientačního letu. Po deseti minutách prověřil radiotelegrafista Sgt Janůj spojení, letoun nabral kurs na první vytčený cíl tratě. Nebyl žádný důvod k obavám. Až na několik hlášených přeháněk byla povětrnostní předpověď vcelku dobrá. Mimo přeháňkové oblasti se předpokládala viditelnost na 10 až 12 mil. Během letu Sgt Janůj udržoval spojení s pozemními stanicemi, ale bez udávání vlastní 'polohy letounu. Návrat osádky se očekával v 16.30 až 17.00 hodin. Když předpokládaný časový limit uběhl a základna nedostala od letadla žádnou zprávu, bylo v 18.00 hodin zahájeno po nezvěstném stroji pátrání. Kontrolní věž volala marně. Wellington se neozval. Nebyl nalezen ani po vyhlášení pátrání v oblasti předpokládané trasy letu. Zmizel beze stop. Později se zjistilo, že stroj havaroval z neznámých příčin v zálivu Cardigan v Irském moři na blíže neurčeném místě. Oba piloti měli nalétáno již cca 50 až 70 hodin. Velmi schopný navigátor i radiotelegrafista měli za sebou už 13 cvičných letů a osádka jako kolektiv byla podle hodnocení "dokonale schopna vykonat uloŽený úkol". Také letoun byl v dobrém technickém stavu.
Od onoho osudného dne zůstali nezvěstní: kapitán letounu Sgt Karel Hurt, II. pilot Sgt. Jaroslav Rolenc, navigátor PtO František Karel Dittrich (jeho tělo bylo vyplaveno 31. října 1941 na pobřeží poblíž Cardiganu), radiotelegrafista Sgt. Otakar Janůj a střelec Sgt Jaroslav Poledník. Z pětičlenné po- sádky se nezachránil nikdo. Příčina ztráty letounu zůstala neobjasněna.
Sgt. Otakar Janůj je vzpomenut na panelu Č. 46 v památníku letců Runnymede. Po panu Otakaru Janůjovi se nedochovalo mnoho památek. Hodně dokumentů a fotografií příbuzní spálili po jeho útěku a před zatčením jeho rodičů přerovským gestapem. Ti jen zázrakem přežili a živí se vrátili do Týna u Lipníka nad Bečvou.
Prezident ČSR Dr. E. Beneš udělil Otakaru Janůjovi dne 21. dubna 1947 "Československý válečný kříž 1939" in memoriam (č. matriky 38.056).
Četař Otakar Janůj byl rozkazem min. nár. obrany Č. 8 ze dne 1. listopadu 1947 Čj. 1280 (let 4 oddělení osobní 1947) povýšen na věčnou paměť na "Štábního rotmistra letectva v záloze".
Ministerstvo vnitra "Hlavní velitelství SNB" v Praze jmenovalo dne 29. dubna 1947 dekretem Č. IV.-923t1947- Va/3 pana policejního strážníka Otakara Janůje "Praporčíkem in memoriam" s účinností od 28. října 1940 a "Vrchním strážmistrem" s účinností od 1. května 1941. (Archiv autora)
Na základě morální a politické rehabilitace byl rozkazem ministra obrany ČSFR Č. 103 ze dne 29. května 1991 Otakar Janůj mimořádně povýšen do hodnosti podplukovníka ve výslužbě in memoriam. (Archiv autora)
Otakar JANŮJ
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.