Vladimír SUKANÝ

F/Sgt. RAF - rotmistr čs. letectva ve Velké Británii WOP/Air - létající radiotelegrafista s kvalifikací AG - leteckého střelce 311. čs. bombardovací peruť RAF

Vladimír Emil Sukaný se narodil 16. října 1914 v Šanově. Otec František Sukaný, nar. 29. dubna 1871, rolník v Šanově, byl synem Františka Sukaného, domkaře v Šanově, a jeho manželky Františky Berčíkové.

Matka Emilie, nar. 23. června 1877, byla dcerou Josefa Prchlíka, domkaře v Šanově, a jeho manželky Anny Kopecké. (MU Slavičín - kniha narozených)

Vladimír neměl příliš radostné mládi, byl sirotkem. Oba rodiče, rovněž i bratr a sestra zemřeli na tuberkulózu. S otcovskou péči se o něj staral starší bratr Jaroslav Sukaný, který byl poštmistrem v Hrádku, později ve Slavičíně a od roku 1936 v Tuřanech u Brna.

Vladimír se v Piešťanech vyučil cukrářskému řemeslu, pak pracoval v Bratislavě a po okupaci v Brně.

Na Slovensko ho převedlI. března 1940 jeho příbuzný (švagr bratra Jaroslava) pan František Frajt, drogista ze Slavičína. (Vzpomínky neteře ~ Sukaného pí. M. Sochorové - Sukané, archiv autora)

Už 27. dubna 1940 je ve Francii zařazen do čs. vojska jako vojín štábní roty Náhradního tělesa. Do Anglie přijel 7. července 1940 lodí Mohamed-AIi-el Kebir a byl vtělen k pěšímu praporu 1. Požádal o zařazení k letectvu. Jeho žádosti bylo vyhověno a od 3. června 1941 je přijat jako AC/2 - vojín nováček k RAF č. 788 108, základna Wilmslow. U příležitosti oslav státního svátku ČSR byl 28. října 1941 povýšen do čs. hodnosti svobodníka. Britská povýšení postupně následovala: 3. listopadu 1941 na AC/I a 27. prosince 1941 na LAC (Leasing Aircraftman - svobodník).

Vladimír Sukaný byl 13. února 1942 přemístěn k čs. výcvikové jednotce do St. Athan a cvičen jako WOP/AG - radiotelegrafista/střelec. Při povyšování 28. října 1942 se dostalo i na něj - stal se desátníkem. Následoval odjezd do kurzu navigátoru (26. listopadu 1942) a od 17. dubna 1943 opět kurz palubních střelců. Do britské hodnosti Sgt. (Sergeant) byl povýšen dne 21. května 1943. K bojovému nasazení u 311. čs. bombardovací perutě nastoupil 26. července 1943, byl zařazen jako WOP/Air.

Pan Josef Rusek, rodák ze Šanova, příslušník čs. jednotek ve Velké Británii, má na Vladimíra Sukaného následující vzpomínku:

Jaké bylo pro mne překvapení, když v roce 1941 jsem už jako voják a příslušník II. praporu Východního dostal dopis z Tanganiky od Františka Berčíka, kde mi napsal, že v zahraniční armádě jsme z naší vesnice tři (neudal jména). Až později po vzájemné výměně dopisů mi uvedl Jana Naumoffa a Vladimíra Sukaného. František Berčík byl na prodejně "Baťa" v Dar-es-Salaamu. Na vojnu pro špatný zrak jít nemohl (mohli jsme být čtyři). Jak on se o nás dozvěděl, to nevím, a už se ani nedozvím. Snad to bylo od kluků, kteří k nám nafUkovali z Nairobi a jako baťovci se znali.

V roce 1943 po příjezdu našeho praporu do Anglie (po 11. srpnu 1943, pozn. autora) jsem začal pátrat po známých u RAF. Dověděl jsem se o nejbližším letišti, kde byli Čechoslováci, a to v Beaulieu. (Na základně RAF Beaulieu, nedaleko BrockeÍlhurstu, asi 20 km východně od Southamptonu, od 21. května 1943 bylo dokončováno přecvičení 311. Sq. na letoun B-24 Liberator, pozn. autora) Vybral jsem dovolenou a cestoval. V době války se v Anglii cestovalo velice špatně. Žádné značení stanic ani osad, jenom mapa. Dotazování nebylo doporučované. Je zvláštní, jak byli Angličané vychovaní pro utajování prostorů. Bylo odpoledne, když jsem šel po silnici k letišti. Proti mně jel voják z RAF na kole. Tak jsem ostřil zrak, zdálo se mi, že podoba je nějak vzdáleně zafixovaná v hlavě. Jakmile přejel, obrátil jsem se. K mému překvapení on s kolem taky stál a díval se za mnou.

Zavolal na mne: "Nejsi ty Rusek?" A já na to: "Nejsi ty Sukaný?"

Tak jsme se dohodli. On spěchal koupit do vesnice jablka pro kamarády na noční let. Podotkl, že až se vrátí, tak mne na letišti najde. Nenašli jsme se a já jsem druhý den musel odjet. Více jsme se neviděli." (Přípis pana J. Ruska, archiv autora)

Dne 3. června 1944 obdržel Vladimír Sukaný britské vyznamenání 1^st.. "Good Conduct Badge" (Za dobré chování) a 1. září 1944 byl vyznamenán Čs. medailí "Za chrabrost. Od 1. října 1944 byl povýšen do čs. hodnosti rotný a 15. listopadu 1944 do britské hodnosti F/Sgt. (FIight Sergeant). Dne 18. ledna 1945 mu byla udělena britská medaile "Star 1939 - 1943". Do ČSR se vrátil 14. srpna 1945. (VHA Praha, ~ Sukaný: Karta letectva)

Vladimír Sukaný si moc přál, aby mohl v osvobozené vlasti pracovat jako cukrář ve vlastní firmě. Politický vývoj v poválečném Československu však jeho plánům nepřál, proto se začátkem roku 1948 znovu vrátil do Velké Británie.

Žil zde sám, neoženil se. Nepodařilo se zjistit míso ani datum úmrtí.

Vladimír Sukaný obdržel po ukončení války následující vyznamenání:

6. října 1945 I. Československý válečný kříž 1939 č. 8685

23. září 1946 II Československý válečný kříž 19J9 Č. 32339

23. září 1946 III. Československý válečný kříž 1939 Č. 32558

6. března 1946 Čs. vojenskou medaili "Za zásluhy" I. stupně Č. 9921

23. září 1946 II. Československou medaili „Za chrabrost“ Č. 21788 (archiv autora)

Na návrh slavičínského "Klubu stíhacího pilota plk. Josefa Stehlíka" byl rozkazem ministra obrany ČR ve věcech personálních Č. 101 ze dne 29. května 1995 Vladimír Sukaný mimořádně povýšen do hodnosti podplukovníka in memoriam.(archiv autora)